Země
Už jsem si toho párkrát všiml v Tabrízu, ale v Teheránu se to už nedá přehlédnout. Na ulici, v autobusech, v parku, v autech, všude je možné spatřit dívky s přelepeným nosem. První, co mě vždy napadlo, byla myšlenka na domácí násilí. Důvod tohoto úkazu je však daleko jednodušší a o to víc překvapující. Nebudu…
Read MoreDo Choga Zanbil (čti: Čoga Zanbil), který je jediným zikkuratem na Íránském území, jsem vzal zavděk taxíkem. Je to lokalita uprostřed vyschlé, sluncem spalované vyprahlé země bez jakéhokoliv většího osídlení, kolem které by aspoň dávalo naději, že si někoho stopnete. A aby to nestačilo, tak na vzdálenost hodu jedním granátem je všude kolem vojenské území.Choga…
Read MoreJsou to dva dni, co jsem se rozloučil se Saifem v Kermanšáhu. On se vrátil do nemocnice, kde ho čekaly další operace kloubních náhrad, a já jsem své klouby složil do autobusu, který měl namířeno do města Andimašk. Na Saifa a otevřenost, s jakou se mnou mluvil, budu ještě dlouho vzpomínat.Súsy, kdysi metropole Perské říše…
Read MoreJeště v autobusu z Miandoabu jsem si myslel, že jsem právě dostal největší lekci v pohostinnosti a že už mě nemůže nic překvapit. To jsem ale ještě nevěděl, co mě čeká v Teheránu.Od Teheránu jsem toho moc neočekával. Íránci sami mě upozornili, že v Teheránu tak pohostinní lidé nejsou, a že to je jen velkoměsto…
Read MoreRozloučil jsem se se Salimem a jeho rodinou v místech, kde mě před 2 dny vyzvedával. Salim mě zde vyzvedával sám, přišla se se mnou ale rozloučit celá rodina.Ve městě Miandoab jsem měl původně strávit jen jeden den na cestě do Tekht-e Soleymanu. Otevřenost a pohostinnost s jakou mě přijala rodina Salima a jeho ženy…
Read MorePátek je v Islámských zemích den volna. V Íránu mají ještě některá povolání volno ve středu odpoledne. V Tabrízu není zrovna moc míst, kde by se mladí lidé a lidé celkově mohli scházet. I proto se většina mladých lidí schází v Elgoli parku, kde se svými kamarády nebo v doprovodu rodičů korzují kolem centrální, uměle…
Read MoreDo Tabrízu jsem dorazil kolem 6. h ráno a hned jsem si musel posunout hodinky na 7:30. Před vstupem do vlakové haly čekala všechny cestující kontrola zavazadel. Mě a Annu z Německa, jediné dva cizince ve vlaku naštěstí pustili ihned. Oba jsme měli přes Couchsurfing zajištěné ubytování a potřebovali jsme si zavolat. Po chvíli pátrání…
Read MoreAutobus z Cameron highlands mě vysadil ve městě Ipoh kousek od nádraží a hned se ptám, v kolik to dnes jede do Bangkoku. „Volné místo tu máme až na sobotu“. To je pro mě problém. V neděli odlétám z Bangkoku a budu mít co dělat, abych to stihl. Trať z města Ipoh do Bangkoku je…
Read More