Vesnice Kayaköy by vlastně byla jen jedna z mnoha obyčejných vesnic nebýt jedné zvláštnosti. Nikdo v ní totiž nebydlí. Vesnice je němým pozůstatkem Řecko-Turecké výměny obyvatel z roku 1923. Kdy řecky mluvící pravoslavné obyvatelstvo Turecka bylo vyměněno za Turky žijící v Řecku. Vesnice zůstala po vysídlení bez obyvatel a po částečné obnově, která byla vynucena zemětřesením se z vesnice stalo muzeum pod otevřenou oblohou.
Dolmuš mě vysazuje na konci Fethiye. Dál budu muset stopovat. Po hodině mě konečně vezme jeden mladý Turek s dcerou. Jedou do vesnice před Kayaköy kde má mladý Turek bar. Debata se stočí na ženský a on mi vysvětluje jaké má nejraději. Při debatě mi dochází pro na mě Turek u autobusu vytáhl jako skrytou kartu english girls ve snaze mě tak nalákat na loď. Barman mi vysvětluje jak to tu chodí v létě: „In summer, lots of turist from Europe. I like Ukrajin girls, but lots of girls from Germany and England. English girls are easy to get! They dance, they drink and than fuck. Don´t knot your name, just wonna fuck. Turkish girls are not like that, more personality…….
Loučíme se u jeho baru a já pokračuji pěšky. Po půl hodině si říkám, že jsem neodhadl vzdálenost. Je po 17 h jsem ještě dobrých 6 km od vesnice. Než tam dorazím setmí se a pak mě ještě čeká cesta nazpátek. Už to chci otočit, když mi najednou staví jeep. Nasedám do klimatizovaného prostoru, kde to voní novotou jako když jedou rovnou z autosalonu. Dva chlapy a jedna ženská moc anglicky neuměj ale aspoň pár vět prohodíme.
Až na pár koz, které spásají co se dá, tu není ani noha. I když je vesnice poničená zemětřesením u většiny obydlí stojí obvodové zdi, jen střechy jsou zborcené. Podvečerní slunce zapadající za kopce vytváří spolu s oparem, který leží na stráních zvláštní náladu.
Zpět do Fethiye jsem se svezl zase s partou Turků.
Taky chceš cestovat a žít v zahraničí a nevíš jak na to?
Odebírej osobní cestovatelské rady a tipy ze všech koutů světa
Tvé soukromí je pro mě vším. Když tě cestování přestane zajímat, stačí odhlásit odběr.