Pergamon, místo satanova trůnu …

Čekám na bus do Ayvaciku v místní nálevně a chlapy do sebe kopou jednoho panáka za druhým. Má to ale háček, v těch panácích je čaj, pravda silný a sladký ale pořád jen čaj. I tak debata neustává, někteří přijeli na motorkách dali si jeden čaj a jedou dále, jiní tu seděli ještě než jsem přišel a dost možná, že tu budou sedět i po mém odchodu, zápach z cigaret je tu ale stejný jako v jakékoliv jiné nálevně někde u nás na vesnici. Před půl desátou se “nálevna“ naráz vyklidňuje a hostinský vyhlíží mikrobus, který mu přiváží poštu a mě vezme do Ayvaciku. Tak tohle jsem nečekal i hostinský je překvapený. Přijel luxusní mercedes a evidentně úplně nový. Řidič krátce předvádí hostinskému interiér na zvýšení dojmu rozsvěcuje různá světýlka v interiéru minibusu.
Dalším místem je Bergama. Čekání na autobus vyplním ve stejném podniku a u stejného sendviče s černým sladkým čajem jako včera. Dávám si 4 kostky cukru jak jsem zvyklí a nikdo se tady tomu nediví dělají to tak všichni. Je zima a pod mrakem. Zima tu vlastně ale je i když svítí sluníčko.
Řidič se ani neobtěžuje jed přímo do Bergamy. Jsem jediný kdo zde vystupuje tak mi jen přibrzdil u krajnice a zbytek musím dojít pěšky. Došel jsem na velké moderní autobusové nádraží a hned se na mě sesypali taxikáři. Scéna se opakuje: „ne, žádný autobus do města nejede a pěšky je to daleko“. Na informacích získávám podrobnou mapu města s vysvětlivkami od velmi ochotného Turka. Práci za kterou je placen, vykonává skutečně svědomitě a dokonce odhání jednoho taxikáře co mi je v patách. Po chvilce čekání sedám do městského autobusu. Vystoupím na náměstí a zbytek jdu pěšky. Na akropoli se dá dost možná dostat i po svých. I když je umístěna na vrcholu kopce přímo nad městem přicházím k lanovce, kde už stojí seřazené autobusy nadupané turisty. Bergama už je o něčem jiném. Toto je jedno z těch míst kam autobusy svážejí skupiny turistů na fakultativní zájezdy. Koukají na mě jako na exota. S batohem na zádech i na břiše vypadám jako ninja želvy. Pod povědomím názvem Bergama ne neskrývá nic jiného než antické město Pergamon. I když historie města sahá do 3 stol.př.n.l. největší význam zaznamenala až po ovládnutí města Římskou říší kdy se stalo hlavním městem Asijských provincií. Městu byl udělen titul metropolis, který mu zaručoval ambiciózní rozvoj chrámů, vybudování impozantního amfiteátru, Asklepiónu a celé řady další významných budov. A právě chrámy na akropoli s amfiteátrem a Asklepion byly hlavní důvody proč jsem nesměl vynechat ani toto město.

To jak významné místo Pergamon je naznačuje to jaký význam má v Berlíně na ostrově muzeí, kde jsou umístěny ty nejvýznamnější Pergamonské nálezy jako Pergamonský oltář. Neposledně je nutné zmínit i pár řádek v Bibli. I když zrovna tím co se o městě píše se Pergamon moc chlubit nemůže. V Novém zákoně, konkrétně Zjevení Janově, se píše o Pergamu jako o místu satanova trůnu…….