Párty bus cestou do Bangkoku

Sapa, Vietnam, Ásie, Vit Lastovka, Jaknacesty.cz (1)

Párty šesti alžírských Francouzů cestou ze Siam Reapu způsobila, že jsem první a skoro celý druhý den v Bangkoku prospal.
Vše nasvědčovalo tomu, že by to mohla být pohodová cesta, během které bych se mohl vyspat, a to i díky dostatku místa. Kolem půlnoci nás vyzvedl minibus, a tak na každého ze 14 lidí připadala 2 sedadla. I způsob řízení kambodžských řidičů není tak agresivní jako ve Vietnamu. A i klakson používají minimálně. Tak jsem se radoval, že se prospím. Ne však na dlouho…….
K velké smůle nás osmi zbývajících se 6 naturalizovaných frantíků rozhodlo udělat si cestou do Bangkoku párty. My jsme se měli stát tupějícími přihlížejícími. První kdo je skoro po hodině jízdy okřikl byla Němka sedící vepředu. To bylo ovšem důvodem k ještě většímu veselí a ten nejhloupější z nich se navíc postavil těsně před dívčinu a začal před ní tančit na francouzsko-alžírský rap, který hrál ze zadních sedadel. To vše za bouřlivého podporování zbývající pěti. Je pravda, že po tomto vystoupení se na chvíli utišili, dokonce vypnuli i hudbu. Bavit se ovšem nepřestali. Po chvíli si začali dokonce zpívat, a tak hranou hudbu nahradilo 6 rapujících Francouzů. Teď už jsem to nevydržel já a musel jsem je rázně okřiknout a vysvětlit jim, že chceme spát a toto je noční autobus, tak ať koukají mlčet. Tím jsem na sebe strhnul pozornost vůdce smečky a tanečníka v jedné osobě, a tak jak předtím stál před Němkou, tak teď stál přede mnou. Naštěstí ale netančil, jen se posměšně omlouval tak, aby pobavil své kamarády. Natáhl jsem ruku a ukázal jsem mu prostřední prst……. Ohhhh, zaznělo od jeho kamarádů, a tanečník na to reagoval dvěma prsty. Tím mu došel materiál a celé to skončilo. V autobusu zavládlo ticho. Aspoň v porovnání s tím, jaký tam byl hluk předtím. Bylo jasné, že to nevydrží dlouho. A tak s hodinovým intervalem, kdy postupně odpadávali, aby se zas po půlhodině probrali a začala další část. I oni se ale postupně unavili a tak klesala i intenzita. Nejvíc jsme si od nich odpočinuli, když jsme kolem 7. h ráno museli na hranicích projít pasovou kontrolou.
Už po pár kilometrech bylo poznat, že jsme v jiné zemi. U první solidně vypadající benzínky jsem si vybral peníze z bankomatu a dal si moc dobrou studenou kávu, co tam dělali. Během pauzy se mě hlavní prudič zeptal: „tobě se nelíbí můj obličej?! Vysvětlil jsem mu, že důvod, proč ho nemám rád, není jeho obličej, ale bordel, co dělají v autobusu. No a jelo se dál…
Na 9. h krátce před Bangkokem začaly v autobusu znít nové songy v arabštině. Tou dobou jsme se blížili k Bankoku. Provoz ale natolik zhoustnul, že na Khao San Road nás autobus všechny vyložil až ve 12 h.

Taky chceš cestovat a žít v zahraničí a nevíš jak na to?

Odebírej osobní cestovatelské rady a tipy ze všech koutů světa

Tvé soukromí je pro mě vším. Když tě cestování přestane zajímat, stačí odhlásit odběr.

Something went wrong. Please check your entries and try again.