Med z divokých včel u Choga Zanbil

Sapa, Vietnam, Ásie, Vit Lastovka, Jaknacesty.cz (1)

Do Choga Zanbil (čti: Čoga Zanbil), který je jediným zikkuratem na Íránském území, jsem vzal zavděk taxíkem. Je to lokalita uprostřed vyschlé, sluncem spalované vyprahlé země bez jakéhokoliv většího osídlení, kolem které by aspoň dávalo naději, že si někoho stopnete. A aby to nestačilo, tak na vzdálenost hodu jedním granátem je všude kolem vojenské území.
Choga Zanbil je náboženský komplex z Elamského období postaven kolem roku 1250 př. n. l. Součástí komplexu je zikkurat a řada chrámů, svatyní a souvisejících budov, ze kterých se však často dochovaly jen ohradní zdi z nepálených cihel. Celý komplex byl součástí města vybudovaného na plošině, která ležela 50 m nad úrovní hladiny řeky v okolí. Nedostatek vody vyřešili stavitelé vybudováním kanálu do města Súsy, odkud pak přiváděli vodu z řeky protékající městem do nádrží poblíž chrámového komplexu. Nicméně přemýšlet o vodě v této naprosté pustině a procházet se na dně jednoho z bazénů působí dost surrealisticky.
Celkově mi celý komplex přijde nejlépe udržovaný ze všech památek, co jsem v Íránu měl zatím možnost shlédnout. A to i včetně velmi dobře zpracovaných informačních tabulí. Zikkurat, s přihlédnutím k tomu, v jakém stavu byl nalezen, a k tomu, že je z nepálených cihel, je po velmi zdařilé rekonstrukci. To je do určité míry způsobeno i tím, že Choga Zanbil byl roku 1979 vyhlášen první památkou Unesco. A tak toto místo opouštím s dobrým pocitem, že to s předislámskými památkami na území Íránu nebude zas tak špatné, jak to na mě dělalo doposud dojem.
Cestou od zikkuratu zastavujeme u keřů, pod kterými se schovává čerpadlo na vodu. Vědět, kde se v těchto místech nachází voda, je důležitější než znalost angličtiny. A tak se k nám po chvilce blíží dva mladíci s kýblem. Jak mě uvidí, jdou rovnou ke mně a kyblík mi podávají. Napadá mě: všimli si, jak si nabírám vodu do dlaní, a tak mi půjčují kýbl. Nahlédnu dovnitř a spatřím plástve medu a několik polomrtvých včel. Mladíci je někde blízko odloupli a teď se přišli k vodě umýt a asi i zbavit žihadel. Ulamuji si kousek plástve a vkládám do úst. V jejich rozesmátých obličejích čtu radost z jejich úlovku a z toho, že mi chutná. Ještě dlouho jsem v ústech převaloval hroudu vosku, ve kterou se včelí plástev postupně proměnila…………

Taky chceš cestovat a žít v zahraničí a nevíš jak na to?

Odebírej osobní cestovatelské rady a tipy ze všech koutů světa

Tvé soukromí je pro mě vším. Když tě cestování přestane zajímat, stačí odhlásit odběr.

Something went wrong. Please check your entries and try again.