Pekingské SOHO

Sapa, Vietnam, Ásie, Vit Lastovka, Jaknacesty.cz (1)

Déšť neustává a já vyrážím k výkvětu moderní čínské architektury, k budově CCTV připomínající písmeno M. Místní pro ni mají pojmenování jako třeba muří nohy. Budova Čínské televize a její nejbližší okolí přitáhne pozornost a zaujme. To platí i o komplexu budov patřících SOHO China. Jednomu z největších developerů v Číně. I když se zde nachází celá řada výškových budov, stále se pod nimi krčí několik uliček s vybydlenými domy, které už jen čekají, až přijde řada i na ně. V několika z nich stále bydlí místní a jsou zde restaurace, do kterých chodí lidé z kanceláří. Při mé příští návštěvě tu už budou dokončovat nový hotel, apartmány nebo prosklené kanceláře.
Jednu z restaurací jsem si vybral. Objednal jsem si nějaké maso se zeleninou a zelenými výhonky se slovy: no spice! Mladík mi nerozuměl ani slovo a já jemu rozuměl jen piďo. Olympiáda je v plném proudu a všichni jsou očima přilepení na televizi. Probíhá basketbalový zápas Rusko-Čína.
Hubu mám jako v plamenech! Tomu se říká křest ohněm, a to mě to nejhorší teprve čeká. Tady si můžu ještě vybrat jít třeba do západního fastfoodu nebo někam, kde cokoliv pálit nebude.
Zelené výhonky chutnaly jako celer, tak to bychom měli jedno afrodiziakum za sebou. Maso bylo styl Bobika :-), nevím, asi hovězí. Piďo neboli pivem jsem to vše spláchnul.
Radost z nálezu batohu mi zkazila návštěva Silk marketu, kam jsem zavítal na Billovo doporučení. Teď mě tak trochu mrzí, že jsem nepřijel do Asie jen s prázdným batohem bez oblečení. Lidé, co si u nás oblíbili vietnamské tržnice, by po návštěvě Silk marketu dostali deprese, že až dosud kupovali tak draze. Obyčejné oblečení typu košile a trička s nápisy a logy světových značek by na mě dojem neudělalo, ale bylo tu i pár krámků, ve kterých bylo goretexové outdoorové vybavení velmi dobré kvality. A řekl bych, že to nebyly padělky, ale originály, které nějak náhodně spadly z výrobního pásu :-). Netrpím sice pocitem „nekupte to, když to bylo tak levné“, ale tady mě svrběla ruka hned v několika případech. Navíc, jak jsem byl poučen, i tak směšná první cena, kterou vám zde řeknou, je hodně nadsazená. Tak jen pro příklad. Důkladně jsem si prohlížel bundy do deště, takovou, co jsem si ji prohlížel v Praze s tím, že za ni prostě 8000,- nedám. Materiál i zpracování bylo na chlup stejné. Základní cena byla 950Y (2950,-), to jsem rovnou odmítl a měl se k odchodu. Po otázce, kolik bych za ni dal, jsem se otočil a na kalkulačku jen pro srandu napsal 350Y. Slečna se začala rozčilovat, že to je moc málo, a napsala 900Y. Měl jsem se k odchodu. How much, sir? Napsal jsem opětně 350Y a scéna se opakovala. Po deseti minutách znechuceně přistoupila na moji cenu.
Nemínil jsem tam nic kupovat a šel tam jen ze zvědavosti, ale v tuhle chvíli jsem začal přemýšlet, jestli se mi skutečně něco nehodí. Musel jsem odtamtud, jinak bych bez nákupu neodešel.

Taky chceš cestovat a žít v zahraničí a nevíš jak na to?

Odebírej osobní cestovatelské rady a tipy ze všech koutů světa

Tvé soukromí je pro mě vším. Když tě cestování přestane zajímat, stačí odhlásit odběr.

Something went wrong. Please check your entries and try again.